Daň z nabytí nemovitých věcí = pro stát jen za minulý rok 11,19 miliard
25.4.2016
O dani z nabytí (dříve označované jako daň z převodu nemovitých věcí) a o chystaných změnách jsme mluvili s Alenou Schillerovou - náměstkyní ministra financí.
(Nejnovější aktualizace k problematice daně z nabytíí je zde.)
Existuje již nějaký definitivní termín, od kdy by měla být povinnost platby daň z nabytí nemovitých věcí převedena na kupujícího?
Definitivní termín účinnosti novely bude znám až po jejím schválení Parlamentem. Navrženou účinnost je totiž nutné při projednávání v Poslanecké sněmovně změnit. V této souvislosti Ministerstvo financí souhlasí s pozměňovacím návrhem přijatým rozpočtovým výborem, který nově stanovuje účinnost na první den třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení novely.
Nejprve se v souvislosti se změnou povinnosti mluvilo o termínu od ledna 2016, pak od dubna, později od července. Má na tyto věci Ministerstvo financí nějaký vliv? Může apelovat na zákonodárce atd.? Tato právní nejistota má na realitní trh nepochybně neblahý vliv...
Ano, Ministerstvo financí může pouze apelovat na poslance, aby novelu schválili co nejdříve. Co se týká právní nejistoty, tak ta by měla být eliminována dostatečně dlouhou dobou (alespoň 3 měsíce) mezi nabytím platnosti a účinnosti novely. Tato skutečnost zaručí, že se daňoví poplatníci budou moci na nabytí účinnosti připravit a budou termín, od kdy bude daň platit výhradně nabyvatel znát s dostatečným časovým předstihem.
Je existence daně z nabytí nemovitosti nutná? Na Slovensku například neexistuje, jak velký příjem státního rozpočtu tato daň představuje?
Daň z nabytí nemovitých věcí je majetkovou daní, která je úzce spojena se změnou vlastnického práva k nemovitým věcem. Na našem území má dlouholetou tradici. Jde o daň transparentní, snadno prokazatelnou, jejíž správa a kontrola je navíc poměrně snadná. Tato daň je velmi odolná vůči nežádoucím daňovým únikům. Proto existence této daně je velmi opodstatněná. Výnos z tohoto zdanění činil v roce 2014 částku 9,3 mld. Kč, v roce 2015 dosáhl částky 11,19 mld. Kč. Z hlediska inkasa lze říci, že výnos této daně je v meziročním srovnání stabilní.
Neexistence daně z nabytí nemovitých věcí v České republice by s přihlédnutím k právní úpravě v jiných státech EU v podstatě znamenala odlišné pojetí zdaňování úplatného nabytí nemovitých věcí ve srovnání s právními úpravami v zemích EU, namísto požadavku sbližování se s právními systémy těchto zemí. Ze strany Evropské komise a OECD přichází opakovaně upozornění na nízké zdanění majetku v České republice a doporučuje se přesunout daňovou zátěž do oblastí, kde bude méně omezovat růst. Takovou daní je právě daň z nabytí nemovitých věcí, která na rozdíl od ostatních daní ovlivňuje ekonomické rozhodování subjektů méně.
V případě, že by daň z nabytí neexistovala, snížila by se cena nemovitostí, uskutečnilo by se více realitních obchodů, realitní kanceláře by danily vyšší příjmy, do koupených nemovitostí by kupující investovali, platili DPH za stavební materiál atd. – nebylo by něco takového výhodnější i pro stát? Má MF k dispozici nějaké kalkulace, jestli by toto nebylo i pro stát lepší? Občané se navíc daní cítí být svázaní při nakládání se svým majetkem...
Dle dostupných informací žádné ekonomické analýzy exaktně nedovozují, že by tento druh daně byl brzdou rozvoje trhu s nemovitými věcmi či zásadním způsobem ovlivňoval mobilitu pracovní síly, podnikání nebo zhoršoval sociální poměry jednotlivců. Důvod, proč je touto daní zatížen právě tento druh majetku, je dán odlišností věcí nemovitých od ostatních věcí, a to jejich charakterem, hodnotou a hospodářským významem. Nemovité věci představují značné hodnoty, neboť každá nemovitá věc je dobře uloženým kapitálem, který nese výnos. Mají-li být nemovité věci využívány, nemohou existovat odděleně od infrastruktury, na jejíž pořízení stát vynakládá ze státního rozpočtu značné finanční prostředky. Současně platí, že různé druhy majetku vyžadují různou ochranu a zacházení (důsledkem je například existence katastru nemovitostí), což právě také vede k diferencovanému zdanění majetku movitého a nemovitého.
Všechny daně jsou z právního hlediska platební povinností, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů na úhradu celospolečenských potřeb. Jejich prostřednictvím jsou financovány hospodářské, kulturní, sociální, zdravotnické a jiné celospolečenské potřeby nezbytné k fungování státu jako takového, ale také potřeby jeho občanů. Tento názor zastává i Ústavní soud, dle jehož názoru je daň obecná zátěž, která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku a kupní síly k financování všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definovaných podmínek, byla institucionalizována právě za účelem shromáždění prostředků k zabezpečení veřejných statků.(sp.zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009). Dle názoru Ústavního soudu dále legitimita zdaňování vyplývá mj. z toho, že výsledky zdaňování jsou používány i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví, přičemž tuto ochranu a vytváření podmínek je nutno samozřejmě z něčeho platit.
O dani z nabytí nemovitých věcí jsme již dříve informovali také zde.
